MATERIÁLNÍ POVAHA PŘESTUPKU
Nejvyšší správní soud uvádí, že dle judikatury:
„obecně je při tom nutno vycházet z premisy, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2012 č. j. 9As 34/2012‑28)
Materiální stránku má povinnost správní orgán zkoumat v případě, kdy má za to, že jsou v dané věci výjimečné okolnosti, jejichž nezohlednění by vedlo k výsledku zjevně rozpornému s účelem a funkcí správního trestání.
Obecně lze konstatovat, že u většiny přestupků na úseku dopravy, kde je chráněným zájmem bezpečnost a plynulost provozu, bude často platit, že materiální stránka správního deliktu bude dána již formálním naplněním skutkové podstaty přestupku.
Skutková podstata přestupku je soubor všech zákonných znaků, které musí být naplněny, aby se jednání považovalo za přestupek. Mezi tyto znaky patří objekt (chráněný zájem), objektivní stránka (jednání, následek a příčinná souvislost), subjekt (pachatel) a subjektivní stránka (zavinění, tedy úmysl nebo nedbalost). Naplnění skutkové podstaty je nezbytné pro vyvození právní odpovědnosti.
Zdroj: Rozsudek NSS ze dne 21.12.2023 [4 As 102/2023-25]